Page 10 - LUCKY_4

10

Josef Fečo pochází z romské muzikantské rodiny, jeho otec byl vynikající
kontrabasista, maminka zpěvačka a jeho velký vzor byl dědeček - houslista a
skladatel. Josef se věnoval do svých jedenácti houslím, poté ho upoutal cimbál.
Od svých 11 let se stal členem souboru Romale aven imar dživas, se kterým objel
několik prestižních festivalů po celé Evropě. V roce 1994 se stal studentem kon-
zervatoře Jaroslava Ježka obor kontrabas a basová kytara, svá studia ukončil v
roce 2000. Dnes je jedním z nejžádanějším kontrabasistou v České republice. Na
Mezinárodní konzervatoři Praha je vedoucím oddělení Jazzové hudby.

Erika Fečová je mladší sestra Josefa. Vystudovala populární zpěv na Pražské
konzervatoři u profesorky Evy Svobodové. V roce 2012 sestavila kapelu a zača-
la produkovat svoje autorské skladby. Od roku 2016 vyučuje na Mezinárodní
konzervatoři Praha zpěv a vokálový zpěv. Pod jejím vedením existuje na škole
unikátní gospelový soubor.
Jste sourozenci - hádali jste v dětství a hádáte se teď?

Erika: Nikdy jsem se s Pepou nehádala, protože on byl starší, to jsem si nemohla do-
volit. Vlastně nebylo ani proč se hádat, protože on se ke mně vždycky choval a doteď
chová hezky.

Josef: Erika je moje nejmladší sestra. Mám ještě jednu mladší, ale Erika je nejmladší.
Nikdy jsme se nehádali. Ale někdy, když bylo potřeba, tak jsem jí trochu nadával. Dnes
se nehádáme, my se máme rádi.

Kolik času trávíte společně?
E: Trávíme spolu hodně času, protože jsme v jedné škole. Jsme na sebe dost navázaní. Mám
pocit, že už mě má Pepa chvilkami trochu dost, protože vždycky od něho něco potřebuji. Bydlíme i
kousek od sebe, takže se často navštěvujeme.
J: Jak říká Erika, vzhledem k tomu, že jsme spolu ve škole a bydlíme kousek od sebe, tak jsme v podstatě v den-
ním kontaktu.“

Jak vzpomínáte na společné dětství?

E: Měli jsme nádherné dětství. Máme ještě sestru, takže jsme tři. Já jsem nejmladší, sestra je prostřední a brácha nej-
starší. Já jsem takový benjamínek a vždycky se o mě krásně starali. U nás se pořád hrálo a zpívalo, měli jsme neustá-
le plný dům lidí. Na své dětství ráda vzpomínám.

J: Na společné dětství vzpomínám rád. Měl jsem se sestrami krásný vztah, který trvá dodnes. Erika je o
devět let mladší, takže já jsem byl takový ten ochranář a ona byla taková ta malinká sestřička, a to
platí dodnes.“

Máte nějaký recept na krásný sourozenecký vztah?

E: Recept na krásný sourozenecký vztah… určitě by si měl jeden druhého vážit, re-
spektovat se a především se musí mít sourozenci rádi.

J: Ano. Respekt, úcta, láska.
Josefe, ve škole máte Jazzband. Je těžké domluvit se na zkouškách nebo jsou
studenti přizpůsobiví?

J: Studenti jsou přizpůsobiví, ale vždycky záleží na tom, kdo vede kapelu. Když ji vede
někdo, z koho mají studenti respekt a chtějí se od něj něco dozvědět, tak na zkoušky
chodí, ale samozřejmě se v partě vždycky najde jeden dva adepti, kteří k tomu přistu-
pují trochu laxněji než ti zodpovědnější. Ale nestěžuju si. Jsem spokojený.
Eriko, máte ve škole gospel, který je složený z žáků všech ročníků. Je náročné
sladit hlasy?