Page 7 - LUCKY_6

7

VÍME, JAKÉ PROBLÉMY PROVÁZELY

NATÁČENÍ VÁNOČNÍCH POHÁDEK !

foto: Česká televize Když se řekne vánoční pohádky, vybavíme si zasněženou krajinu,

princezny, prince a dobré konce. Ale každý dobrý konec má za se-

bou těžké časy. Pojďte si přečíst to, co se dělo při natáčení.

Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka z roku 1973.
Libuše Šafránková v hlavní roli si při natáčení prožila peklo. Plán byl, že se pohádka bude natáčet v létě. To nevyšlo
a muselo se natáčet v zimě. Mráz byl při natáčení tak silný, že kamera musela po každém záběru do autobusu, aby
nezmrzla. Kostýmy byly šité na letní období. Libuše Šafránková musela v závěrečné scéně cválat na koni v lehoučkých
šatech při teplotě -21°C. Do zasněžených lesů přijížděl jednou denně vojenský obrněný transportér, který hercům při-
vezl cisternu horkého čaje, což bylo jejich jediné „teplé jídlo“ za celý den. Pilo se z plastových kelímků, které se teplem
rozpouštěly. Libuše Šafránková po natáčení prozradila, že si natolik zavoskovala žaludek, že ani nebyla hladová. Popel-
čin kůň Jurášek si také zažil své. Při natáčení nastydl a trpěl kašlem, který měl až do konce svého života. Sova Rozárka v
pohádce mrká. Aby mrkla, musel ji režisér Václav Vorlíček zespoda šťouchnout špejlí do zadku. Ze začátku nebyl žádný
sníh, filmaři tedy začali uměle zasněžovat. Když krajinu pokryli umělým sněhem, nasněžilo několik čísel pravého sněhu.

No, není tohle smůla?

Princezna se zlatou hvězdou režiséra Martina
Friče z roku 1959

Prince hrál Josef Zíma a princeznu Marie Kyselko-
vá. Jenže původně ji měla hrát Miriam Hynková,
ale kvůli nemoci musela na poslední chvíli natá-
čení zrušit. Marie Kyselková byla při natáčení v
šestém měsíci těhotenství. Díky šikovnosti kame-
ramana vypadala velice štíhle. František Smolík,
který představuje krále Hostivíta, přišel při na-
táčení k vážnému úrazu. Ve scéně, kdy ho přijde
ráno pozdravit princezna Lada, mu korunkou
skoro vypíchla oko. Maskérky měly velkou práci i s
Josefem Zímou, který den před natáčením milost-
né scény oslavoval narození své dcery. Celou noc
nespal ani minutu. Ani on se neobešel bez úrazu.
Při šermovací scéně si rozřízl kůži na stehně.
Kovy ke mně přišel a říká: foto: Česká televize
Jak se budí princezny režiséra Václava Vorlíčka z roku 1977
,,Ahoj, já jsem Karel Kovář.“
Komplikované natáčení bylo ve vodě. Jan Hrušínský, který ztvárnil prince Jaroslava, utrpěl vlastní vinou zlomeninu
Já vůbec nevěděla, kdo to je. stehenní kosti. To bylo tak: jeden večer byli společně s hercem Janem Krausem (princem Jiřím) a herečkou Marií Ho-
rákovou, která si zahrála Růženku, ubytováni v hotelu v Telči. S Janem Krausem měli pokoje po obou stranách vedle
pokoje Marie Horákové. Domluvili se, že ji vystraší a každý ze svého pokoje po okenní římse přeleze k jejímu pokoji. S
Hrušínským se ovšem římsa utrhla a on spadl přes skleněnou tabuli okna až do výčepu restaurace. Takže při natáčení
scény, kdy spadne z koně do vody, už měl na noze sádru. Nohu se sádrou tedy musel mít obalenou velkým pytlem pře-
vázaném gumou. Jenže voda se do sádry stejně dostala a natolik ztěžkla, že museli Hrušínského z vody zvedat pomocí
jeřábu. Problém s vodou měla i zlá Melánie (Libuše Švormová). Při scéně, kdy skočí do rybníka a snaží se uplavat, se
málem utopila. Její kostým nasákl vodu a začal ji táhnout ke dnu. Štáb naštěstí stihl rychle zareagovat. Tak vidíte – být
hercem je rizikové povolání. Nechcete přestoupit na média? …ale to by vás pak možná poslali jako zpravodaje někam
do Afghánistánu…

Zdroje. ČSFD.cz, Blesk.cz Tereza Havlová