Page 8 - LUCKY_6
P. 8

8















         ANDREJ





        BENEŠ









          Jako malý jsem chtěl

           být veterinářem                                                                                                     foto: Internet



                  ndrej Beneš pochází se Slovenska. Od mala rád zpíval, přesto nebylo jeho
                  snem stát se zpěvákem. Akademii múzických umění v Praze začal studovat až
           Ave dvaceti letech.  Později odjel do Itálie, kde začal studovat operu pod vede-

          ním italské legendy Giuseppe Taddeim. Na MKP vyučuje již čtvrtým rokem klasický
          zpěv a italský jazyk.

          Spousta studentů si myslelo, že pocházíte z Itálie. Odkud opravdu jste?
          Jsem bratr Slovák z Bratislavy. Ale máte pravdu, že nejen studenti si myslí, že jsem cizinec. Když přijdu například na
          poštu a snažím se mluvit česky, tak si lidé nejsou jistí, odkud jsem, nemám typický slovenský přízvuk. Ptají se, jestli
          jsem z Chorvatska nebo ze Srbska, já jsem ale čistokrevný Slovák.

          Jak jste se dostal k opeře?
          Ve dvaceti letech jsem se do opery zamiloval. Tenkrát mě úplně omámila a stala se mojí velkou láskou. Nezamiloval
          jsem se ovšem jen do ní, ale i do jedné ženy, za kterou jsem se přestěhoval do Prahy. Začal jsem tam studovat Akade-
          mii múzických umění a měl to štěstí, že jsem potkal dva skvělé zpěváky, Vladimíra Chmela a Yvettu Tannenbergerovou.
          Ti mě vzali na kurzy do Itálie, kde jsem se seznámil s úžasným barytonistou, velkou pěveckou legendou, kterou beze-
          sporu je Giuseppe Taddei, u kterého jsem v Řémě soukromě studoval operní zpěv.

          Jaké bylo studovat v Itálii?
          Absolutně perfektní. Italové jsou temperamentní, otevření, dost hluční. Když jsem byl mladší, miloval jsem, jak se
          dokázali bavit až do rána. Dodnes tam mám spousty přátel a skoro každý den si s někým z Itálie volám. V Praze mám
          několik italských přátel, takže žiju napůl s italskou komunitou.

          Kde vás můžeme vidět?                                                                                                   foto: Internet
          Já jsem, jak se u nás v branži říká, na volné noze. Teď nevím, jestli na pravé nebo na levé, ono se to střídá (smích). Mo-
          mentálně se víc věnuji práci na konzervatoři, kde učím kromě italštiny i klasický zpěv. Jinak zpívám koncerty v Muzeu
          Antonína Dvořáka, kde je program s áriemi a písněmi Antonína Dvořáka, vystupuji také v Obecním domě, kde zpíváme
          dueta a árie z Mozartových oper. Účinkoval jsem i v operách v Národním divadle.

          Chtěl jste být od mala zpěvákem?
          Nechtěl. Mým snem bylo být veterinářem, jako malý jsem miloval zvířata. Ale zpíval jsem už od malička. Jednou jsem
          cestoval s babičkou vlakem z Bratislavy do Prahy a celou cestu jsem zpíval. Tehdy babička říkala, že krásně zpívám. Já si
          myslím, že to nebylo krásné, ale vždy je co zlepšovat (smích).

          Máte rodinu?
          Mám dvě překrásné dcery Simonu a Ninu. Simonce je 16 a Nině 13 let. Holky chtějí jít v mých šlépějích. Simonka by
          chtěla studovat na konzervatoři klasický zpěv a Ninka se ještě rozhoduje, jestli bude herečka nebo něco jiného. Jsme
          taková umělecká rodinka.                                                                      Tereza Havlová
   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13